SENÁTOR
JOHN KERRY

A PĚT GENERACÍ JEHO PŘÍMÝCH ŽIDOVSKÝCH PŘEDKŮ Z ÚSOVA

SENÁTOR JOHN KERRY
A PĚT GENERACÍ JEHO PŘÍMÝCH ŽIDOVSKÝCH PŘEDKŮ
Z ÚSOVA

JOHN KERRY

nar. 11.12.1943, Aurora, USA

RICHARD KERRY
otec

28. 7. 1915, Brookline, USA – 29. 7. 2000, Boston, USA
manželka Rosemary Isabel Forbes

IDA LÖWE
babička

22. 2. 1877, Budapešť – 19. 1. 1960, Sarasota, USA
manžel Fritz/Frederick Kohn/Kerry,
10. 5. 1873, Horní Benešov – 23. 11. 1921, Boston, USA

SIEGFRIED LÖWY/LÖWE
pradědeček

12. 9. 1834, Úsov – 31. 3. 1918, Vídeň
manželka Josephine Löw
31. 10. 1845, Boskovice – 17. 11. 1897, Vídeň

LEOPOLD LÖWY
pra pradědeček

1791, Úsov (?) – 19.4.1867, Boskovice, pohřben v Úsově
manželka Katty Stern
kol. 1798, Nový Hrozenkov (?) - 2. 9. 1886, Brno, pohřbena v Brně

SCHENDL
pra pra prababička

zem. 26. 12. 1800, Úsov, pohřbena v Úsově
manžel Selig Löwy *
kol. 1741 Úsov (?) – 3. 10. 1846, Úsov, pohřben v Úsově

MENKE LEIPNIKER LÖWY
pra pra pra pradědeček

zem. 29. 12. 1790, Úsov, pohřben v Úsově
manželka Golda

ABRAHAM LEIPNIKER LÖWY**
pra pra pra pra pradědeček

do Úsova přišel 1716, zem. 29. 10. 1774, Úsov, pohřben v Úsově
manželka Torriah (?)

* Otec Seliga Löwyho se jmenoval Jehuda Israel Löbl. Zemřel 8.11.1790 v Úsově a je pohřben na místním hřbitově.

** Otec Abrahama Leipnikera Löwyho se jmenoval Mordechai Leipnik a v 17. století žil v Uherském Brodě. Abrahamův dědeček Baruch byl vrchním rabínem v Temešváru

ABRAHAM LEIPNIKER LÖWY

(pra pra pra pra pradědeček)

Známý též jako ABRAHAM HA-LEVI BRODE, BEN MORDECHAI (jména Židů se ustálila až koncem 18. století) (nar. před 1700 – zem. 29. října 1774 v Úsově, tam je i pohřben)

Abraham Leipniker Löwy přišel do Úsova v r. 1716. Jeho dědeček byl vrchním rabínem v Temešváru (dnes v Rumunsku), otec žil už v Uherském Brodě. Abraham Leipniker se v r. 1751 stal představeným úsovské židovské obce. Proslavil se svým bojem za její náboženská práva. Vedl deputace k několika vyšším instancím, včetně deputace k císařskému dvoru ve Vídni, kde uspěl díky své diplomatické obratnosti. Abraham zaznamenal to, čeho dosáhl, jakož i svou filozofii ve spise nazvaném M'GILATH S'DARIM – nepopsaná kapitola historie Židů na Moravě. Jak zmínil ve svém spise, během bohoslužeb na osmý den svatého shromáždění (osmý den svátku Sukot) zpívali úsovští Židé jako projev uznání jeho zásluh pamětní chvalozpěv, který sám složil.

Abraham žil ve svém domě s č. XXIII, který v Úsově dosud existuje - dnešní dům č. 262 v ulici 5. května. (Domy Židů byly původně označovány římskými číslicemi). Abraham Leipniker hrál velkou roli v aktivitách, které později vyústily v obnovu úsovské synagogy. Tato synagoga z konce 18. století stojí dodnes na svém místě.

NĚKDEJŠÍ ŽIDOVSKÁ ČTVRŤ SE SYNAGOGOU
Úsov 2004
Foto J. Velíšek

ZÁPIS TÝKAJÍCÍ SE ABRAHAMA LEIPNIKERA LÖWYHO
Židovská hřbitovní kniha
Úsov, 20. léta 20. století
ŽNO Olomouc

NÁHROBEK ABRAHAMA LEIPNIKERA LÖWYHO Židovský hřbitov v Úsově Foto J. Ošanec

DŮM Č. XXIII, DNES DŮM Č. 262 V ULICI 5. KVĚTNA Zde žil Abraham Leipniker Löwy se svou rodinou Foto J. Ošanec

ZÁZNAM TÝKAJÍCÍ SE DOMU Č. XXIII, KTERÝ PŮVODNĚ PATŘIL ABRAHAMU LEIPNIKEROVI
Gruntovní kniha úsovské
židovské obce z let 1783 – 1835
Zemský archiv Opava, pobočka Olomouc

ZÁVĚŤ ABRAHAMA LEIPNIKERA LÖWYHO
Ukázka jeho rukopisu a perokresby, Úsov 1771
University College v Londýně, Library Services

SIEGFRIED LÖWE

(pradědeček)

Jiné podoby jména: SZIGFRID LÖWI, LÖWY
(nar. 12. září 1834 v Úsově – zem. 31. března 1918 ve Vídni)

Narodil se v Úsově v domě č. XXVI (dnes č. 159 v Nerudově ulici) jako syn Leopolda a Katty Löwyových. Později si své příjmení změnil z Löwy na Löwe. 20. března 1870 se v Brně oženil se s Josephinou Löwovou z Boskovic. Jejich dcera Ida, narozená 22. února 1877 v Budapešti, se v r. 1900 provdala za Fritze Kohna, který si ještě před odchodem do Spojených států americkýchzměnil příjmení na Kerry a přestoupil na katolickou víru.

NÁMĚSTÍ V ÚSOVĚ Pohlednice z r. 1900 Šipka označuje dům č. XXVI, v němž se narodil Siegfried Löwy/Löwe

ZÁZNAM TÝKAJÍCÍ SE RODINY LEOPOLDA LÖWYHO
Šipka označuje Leopoldova syna Siegfrieda
Sčítací operát pro úsovský dům
č. XXVI z r. 1857
Státní okresní archiv Šumperk

DŮM Č. XXVI (VLEVO)
Dnes dům č. 159 v Nerudově ulici. Úsov 2004
Foto J. Ošanec

M'GILATH S'DARIM

Nepopsaná historie Židů na Moravě
Úsov, kolem 1770
Sepsal Abraham Leipniker Löwy
Úvodní slovo Abrahama Leipnikera Löwyho:

Jednoho dne mí přátelé a známí vyslovili s nadějí prosbu, abych sepsal historii našich utrpení a triumfů. Vyzývali mě k tomu a ptali se: „Kdo jiný chová tak živou vzpomínku na naše události? Kdo jiný je schopen zaznamenat, co se skutečně přihodilo?“ „Ty jsi přece prožil tři světy: Svět s ustanoveným řádem, Svět dokonale zničený a Svět obnovený; a navíc jsi byl hlavní osobností, která se zasloužila o odstranění zákazu našeho náboženství. Proto jsi ty, Abrahame, syne rabína Mordechaje, nanejvýš povolaný popsat proměnlivost našich osudů pro příští generace. Pozorujíce, že starý muž, přímý svědek těchto událostí, má již jen zastřené vzpomínky na nedávnou minulost, nemůžeme se zbavit pocitu, že tento příběh se dostane ke sluchu našich dětí jen jako neurčitá a zkomolená legenda, pakliže nebude náležitě zapsán“. Sepsal jsem tuto historii jednoduchými slovy tak, aby jí každý porozuměl. Svůj spis jsem nazval M´ gilath S´darim , což znamená Upravený příběh, protože události jsou sepsány v pořadí, ve kterém se udály a jsou rozděleny do jednotlivých kapitol. Když však nahradíme písmeno „d“ písmenem „t“ ve slově S´darim, což hebrejština umožňuje, vznikne název M'gilath S´tarim, který znamená Příběh zničení. zničení Ke konci díla jsem připojil verše, jež jsem sám složil. Shrnují události do padesáti řádků. Členové úsovské komunity ve svém prohlášení přislíbili, že budou zpívat tyto verše každoročně v modlitebnách o svátku Šmini Aceret (osmý den svátku Sukot). Bylo to totiž právě v tento den, kdy jsme dostali radostnou zprávu, Královský výnos, který nám dovolil hlásit se k naší víře a vystavět si modlitebny. Doufejme, že se budeme moci radovati z brzkého příchodu Mesiáše na Sión, ještě během našich dnů. Amen.

SYNAGOGA
Úsov, po 1930
Židovské muzeum v Praze