Občanské sdružení Respekt a tolerance pořádá dvoudenní seminář pro pedagogy se stejnojmenným názvem.

Termín: 25.5. – 26.5.2012
začátek 25.5. v 17.00hod - synagoga Loštice

Místo konání: synagoga a židovský hřbitov Loštice

Hlavní cíle vzdělávacího programu Respekt a tolerance:

HISTORIE
Seznámit účastníky s historií Židů: vznik prvního státu c. 1000 před n. l ., protiřímské povstání, diaspora (vyhnání), příchod Židů do Evropy, soužití židovských a křesťanských komunit v Čechách a na Moravě od 10. do 20. století.  Vzájemné ovlivňování -  kultura, tradice, náboženství, jazyk, zvyky, literatura, atd.
Holocaust
Na příkladu tragedie holocaustu osvětlit nebezpečí zlého slova, pomluvy, lži, zesměšňování, polopravdy, hlásání jednoduchých řešení, povyšování a ignorování vzájemné tolerance. Lhostejnost k těmto “nevinným” projevům umožnila vznik tragedie, která nakonec postihla miliony mužů, žen a dětí bez ohledu na jejich rasu či náboženství.
SOUČASNOST
Poukázat na skutečnost, že nacistické učení a holocaust nejsou (bohužel) jen jevy historické, které skončily dávno před 65 lety, ale i problémy současné a stále aktuální. Alespoň základní znalost těchto skutečností je potřebná k pochopení soudobého dění u nás i ve světě. Rasová nesnášenlivost se do našeho světa stále vrací v prostřednictvím šiřitelů pravicového extremizmu, islámského fundamentalizmu, terorismu a podobných jevů, jež mají společnou základnu – popírání holocaustu a zničení židovského národa i jeho případných zastánců.

Kromě ucelených informací o historii a kultuře židovského národa účastníci získají:

• Učební materiály v podobě interaktivních pracovních listů a DVD prezentací zcela zdarma
• Výbor z deníku Otty Wolfa, který se nám podařilo letos vydat s metodickou přílohou DVD prezentací
• Interaktivní přístupy pro vzdělávání Respektu a tolerance
• Součástí je také audiovizuální expozice Jiřího Doležela „Stopy paměti“. 

Seminář je otevřen všem pedagogům, kteří o něj projeví zájem. Máme velmi dobré zkušenosti i se vzděláváním na 1. stupni ZŠ. Maximální kapacita je 20 účastníků.

Seminář je akreditován MŠMT ČR a je hrazen z nadačního příspěvku Dr. Canter Family Trust.
S dotazy a přihláškami nás kontaktujte na telefon +420 607 867 372 nebo e-mailem na   This e-mail address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it

O tom, jak potřebné však tyto semináře jsou Vás může přesvědčit zamyšlení nad zprávou Obsahová analýza učebnic, kterou zpracovala společnost Člověk v tísni, jejíž výtah uvádíme níže.

Obsahová analýza učebnic pro základní školy
předkládá: Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s. projekt Varianty

Národnostní skupiny:
Nejvíce informací bylo nalezeno v hodnocených učebnicích o sociokulturní skupině Židé.
Především v předmětech dějepis, občanská výchova, zeměpis, český jazyk a literatura. Přesto jde především o nahodilé, neuspořádané a neúplné informace. Celkem 90 % učebnic dějepisuseznamovalo s tématy z židovských dějin, obsahovalo však informace nahodilé, neuspořádané, neúplné. Alespoň 20 % učebnic obsahovalo nahodilé, neuspořádané, neúplné podněty k rozvoji interkulturních dovedností studentů v oblasti soužití s touto sociokulturní skupinou, 20 % učebnic přispívalo k formování žádoucích postojů k této SKS. Celkem 58 % učebnic občanské výchovy seznamovalo s židovskou tematikou,obsahovalo však informace nahodilé, neuspořádané, neúplné.

Témata z židovské historie a kultury byla zpracována v rámci kapitol o soužití s jinými kulturami, o národnostních menšinách, antisemitismu, holocaustu a lidských právech, o náboženství. Alespoň 17 % učebnic obsahovalo nahodilé, neuspořádané, neúplné podněty k rozvoji interkulturních dovedností studentů v oblasti soužití s touto sociokulturní skupinou, 17 % učebnic přispívalo k formování žádoucích postojů k této SKS. Celkem polovina učebnic dějepisu se zabývala sociokulturní skupinou Němců a tematikou česko-německých vztahů, tyto učebnice obsahovaly však informace nahodilé, neuspořádané, neúplné.Alespoň 10 % učebnic obsahovalo nahodilé, neuspořádané, neúplné podněty k rozvoji interkulturních dovedností studentů v oblasti soužití s touto sociokulturní skupinou, 30 % učebnic přispívalo k formování žádoucích postojů k této SKS.

Náboženské:
Nahodilé, neuspořádané, neúplné informace o judaismu, křesťanství a v menším množství i o islámu a jiných skupinách se opět vyskytovaly v předmětech dějepis, občanská výchova , zeměpis a v literatuře. Jen malá část učebnic těchto předmětů však obsahovala nahodilé, neuspořádané, neúplné podněty k rozvoji interkulturních dovedností studentů v oblasti soužití s těmito SKS. Jen malá část učebnic přispívala k formování žádoucích postojů k těmto SKS. Interkulturně vzdělávací prvky o dalších náboženských skupinách nebyly v hodnocených učebnicích nalezeny.

Podmínky pro realizaci tématu
K naplňování cílů tématu Interkulturní výchova nemůže docházet pouze ve vyučovacích hodinách, musí být promítnuto do veškerého chodu školy. Na každé ze škol je, aby si její zaměstnanci odpověděli na aktuální otázky např.: Jak jsme úspěšní při zabezpečování rovného přístupu ke vzdělávání? Dokážeme reagovat na rasově motivované konflikty a jiné projevy intolerance mezi žáky a vhodně je řešit? Nejsou naši žáci xenofobní? Dokáží naši žáci spolupracovat s lidmi různých rasových, sociálních, náboženských,
etnických, věkových nebo rodových příslušností?
Na základě nalezených odpovědí a pojmenování příčin existujících problémů je možné začít zlepšovat vlastní chod školy.
Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto průřezového tématu je vytvoření školního vzdělávacího programu (ŠVP), který jasně definuje v jakých oblastech základního vzdělávání budou žáci výše uvedené kompetence systematicky získávat a jakým způsobem budou konkrétně naplňovány cíle průřezového tématu Interkulturní výchova. Na tvorbě školního vzdělávacího programu se musí aktivně podílet celý učitelský sbor. Musí s ním být seznámena rodičovská veřejnost a na základě zapracování připomínek z otevřené diskuse by měl být tento dokument přijat radou školy.

Samotné vymezení obsahu vzdělávání však nestačí. Rozhodující roli vždy bude mít učitel. Ten musí být dobře odborně připraven. Musí mít kompetence, jež mu umožní zařadit interkulturní výchovu do vyučování a přizpůsobit její obsah aktuálním místním i celospolečenským tématům. Učitelé musí své žáky znát a chápat, z jakých sociokulturních skupin pocházejí.

Svou nezastupitelnou roli sehraje i vedení školy, které musí být schopno učitele při jejich práci dostatečně motivovat a vést, systematicky monitorovat výsledky jejich práce, hodnotit je a pracovat na jejich zlepšování. Vedení školy musí být schopno zajistit odborný růst všech zaměstnanců školy.
Školy se také musí otevřít svému okolí, a to jak v době vyučování, tak mimo něj. Žáci a
jejich učitelé se musí naučit vyhledávat a využívat příležitosti k setkávání se s příslušníky
jiných sociokulturních skupin, ať již přímo ve školách či mimo ně.

Poznáním odlišných kultur a následným pochopením vlastní kultury začíná cesta k toleranci, vzájemnému porozumění, respektu, uznání a k vědomí, že odlišnosti obohacují.

Vypracovali: Pavel Barša, Magda Grillová, Tomáš Hirt, Veronika Kamenická, Petr
Kostohryz, Martina Vaněčková, Petr Vrzáček
Text dále připomínkovali: Jan Gorenčík, Ondřej Hausenblas, Hana Košťálová, Kateřina
Schmidová