První písemná zmínka První písemná zmínka o přítomnosti Židů v Mohelnici. V tomto roce český král Jan Lucemburský (1310–1346) udělil olomouckému biskupu Konrádovi I. právo uvést do města židovského finančníka. Stejné právo tehdy dostala další tři významná biskupská města – Kroměříž, Svitavy a Vyškov. K založení větší židovské komunity v Mohelnici však nedošlo až do roku 1848. Občas bylo uděleno povolení působit a usadit se zde pouze jednotlivcům z řad židovských obyvatel.

Bývalé šlechtické sídlo Edelhoff v Třebovské ulici (dnes čp. 30) bylo adaptováno na vinopalnu, kterou provozovali, tak jak bylo tehdy zvykem i v jiných lokalitách, židovští podnikatelé.

Ustanovení samosprávy Ustanovení židovské samosprávy s rychtářem a konšely a založení samostatné knihy zápisů – Registra obecní židovská.

Třicetiletá válka Ve městě doložen židovský pachtýř silničního mýta Simon Weiss (pocházející z Jevíčka). Narození a úmrtí jeho dětí jsou evidována v loštických matrikách.

Židé získávají plná občanská práva V souvislosti s revolučními událostmi v říši, získávají všichni obyvatelé země včetně Židů plná občanská práva (doplněná v roce 1867). Zrušení diskriminačních protižidovských zákonů a ghett. Židé využívali nově nabytých svobod a stěhovali se ze stísněných židovských čtvrtí do větších průmyslových měst, jako byla např. Mohelnice, kde hledali nové ekonomické příležitosti.

Nárůst počtu židovských obyvatel Nárůst počtu židovských obyvatel ve městě. Vznik prvního židovského modlitebního spolku. Zřízení židovské modlitebny v budově vinopalny na Třebovské ulici (bývalý Edelhoff).

Židovský modlitební spolek právně konstituován Židovský modlitební spolek právně konstituován jako součást Náboženské židovské obce v Lošticích; existoval až do roku 1938. Židovská modlitebna přemístěna z vinopalny na Třebovské ulici na náměstí do soukromého obytného domu, vlastněného křesťanem (dnes nám. Svobody čp. 9).
Nejbližší synagogy, rituální lázně zvané mikve i židovské hřbitovy se nacházely v nedalekých Lošticích a Úsově. Mohelničtí Židé tato místa navštěvovali, udržovali úzké styky se členy tamních komunit a byli s nimi nezřídka i spřízněni.

Židovské obyvatelstvo Ve městě žilo 191 Židů, což bylo historické maximum. Jednalo se o 4,14 % ze všech obyvatel. (V Mohelnici žilo celkem 4 601 převážně německy hovořících obyvatel, z toho jen 72 obyvatel patřilo k české menšině).

Snížení počtu židovských obyvatel Počet židovských obyvatel se mírně snížil na 150 osob, což představovalo 3,4 % z celkového počtu. Ve vnitřním městě to však činilo 7,1 %. Ve stejném období totiž narůstá ekonomická aktivita židovských obyvatel, začínají úspěšně podnikat a kupují si domy/obchody v centru města a na náměstí. Mezi významné židovské podniky patřila pila Felixe Lechnera a Zieglerova továrna na kostěné a kosticové zboží.

Úspěšní obchodníci Obchodník Ferdinand Grimm se přistěhoval z Úsova do Mohelnice, kde si nedaleko náměstí otevřel úspěšný obchod s textilem. K dalším známým židovským obchodníkům patřil Ludwig Mandl a Ludwig Moller, oba si zakoupili domy/obchody na mohelnickém náměstí, kde se také nacházela židovská modlitebna.

Založení hřbitova Založení městského komunálního hřbitova, jehož součástí byla židovská sekce. Do dnešního dne je tam dochováno 15 židovský náhrobků z let 1911–1939.

Založení Grätzerovy továrny přesných nástrojů Založení Grätzerovy továrny přesných nástrojů. Jednalo se patrně o nejúspěšnější židovský podnik, který prosperoval a rozrůstal se i v době hospodářské krize. V roce 1938 byl arizován, po únoru 1948 znárodněn a po sametové revoluci navrácen potomkům původních majitelů.

Narození Otto Wolfa V Mohelnici se narodil Otto Wolf, autor proslulé knihy Deník Otty Wolfa 1942–1945. Jeho otec Berthold pocházel ze židovské komunity v Úsově. Rodina Wolfova se i v převážně německé Mohelnici hlásila k české menšině a jejich děti chodily do české školy i do Sokola.
V letech 1942–1945 se ukrývali před nacisty v bunkrech a tajných skrýších v Tršicích, Zákřově a okolních lesích.

Ve městě žilo 59 Židů, což bylo 1,28 % všech obyvatel (celkem 4 574).

Provokace proti českému a židovskému obyvatelstvu Adolf Hitler se stal německým kancléřem. Nacisté (NSDAP) získávají absolutní moc v Německu. Zřízení prvního koncentračního tábora pro politické odpůrce v Dachau.
Němečtí nacionalisté v tzv. Sudetech nadšeni a povzbuzeni; narůstá počet provokací namířených proti českému a židovskému obyvatelstvu.

Židé opouští město Většina židovských obyvatel opustila město před obsazením tzv. Sudet německou armádou. Ve městě zůstalo jen několik starších a nemocných, kteří zahynuli během holocaustu. V listopadu nacisté v Německu a obsazených územích zorganizovali protižidovský pogrom zvaný Křišťálová noc; v Mohelnici se místní henleinovci vrhli na židovské domy a vydrancovali obchody i židovskou modlitebnu na náměstí.

Období války K významným židovským občanům, kteří se narodili anebo žili v Mohelnici a zapojili se do protinacistického odboje, patřili Otto a Kurt Grätzerovi, Otmar Ziegler, Edgar Ziegler, Charlotte Zieglerová, Josef Mandl a Artur Langer. Všichni bojovali na západní frontě a dočkali se konce války. Bojů na východní frontě se zúčastnil student medicíny Kurt Wolf (starší bratr Otty Wolfa), který padl hrdinnou smrtí v bitvě u Sokolova v březnu 1943.

Obnovení židovské komunity Po válce židovská komunita v Mohelnici nebyla obnovena.

Odhalení pamětní desky Ottovi a Kurtu Wolfovým na domě, ve kterém bydleli před válkou (Nádražní ulice 6).