Facebook profil
Fates of Many
The fates Sumperk
Muž, který je nyní doma v Hardheimu v Německu, se pravidelně vrací do Šumperka. Prožil zde své dětství a mládí, narodil se totiž v roce 1932 v českoněmecké rodině ve Vikýřovicích. Po válce se vystěhoval za otcem do tehdejšího západního Německa. Je duší Společnosti česko-německého porozumění a stál u zrodu partnerství Šumperka s Bad Hersfeldem.
Odkaz tohoto muže je důkazem, že svět nikdy nebyl a není černobílý. Dr. Scholz byl Němec a katolík. Když po počátečních sympatiích rozpoznal nebezpečí nacismu, vyhlásil mu nekompromisní intelektuální boj a za svoje přesvědčení obětoval život.
Výběr ze vzpomínek sepsaných v roce 1989.
Já jsem byl vychováván v normální židovské rodině. Slavili jsme židovské svátky Pesach, Jom kipur a Chanuku. Také jsem slavil Bar micva. Musel jsem navštěvovat soukromé náboženské lekce a učit se hebrejsky. Náš místní rabín Dr. Hoff mě učil ve svém domě. Byl to velmi laskavý a oddaný muž (…).
Otec se usadil v Šumperku kolem roku 1912. Po dokončení povinné praxe v nemocnici si otevřel ordinaci na Hlavní třídě (Schillerstrasse 9). Na mosazné tabulce bylo vyryto MUDr. Emil Bodansky, praktický lékař. Působil také na tuberkulózní léčebně.
Událost, kterou si budu pamatovat navždy, byla naše návštěva u hraběnky ze starého českého rodu (Žerotínů). (…) Otec byl jejich lékařem. Žerotínové bydleli ve vesnici vzdálené asi 10 mil (16 km). Byli jsme pozváni na oběd a hraběnka pro nás poslala kočár s koňmi.
Staří Šumperáci si snad ještě vzpomenou, že v obchodě „u Bandlerů“ na Hlavní třídě (Schillerstrasse), bylo možno nakoupit vše od nití přes ponožky až po oděvy. Součástí firmy byl velkoobchod, který zásoboval tímto zbožím celou severní Moravu a částečně i Slezsko. Eduard Bandler byl i členem společnosti Eschmann & Comp., mechanické niťárny a výrobny hlazené příze, založené v roce 1908. Kdo dnes o této rodině ještě něco ví? Stopy po ní pomalu zavál čas.
Když Isidor a Josefa Mowschensonovi přišli roku 1914 do Šumperka, byly tehdy jejich nejmladšímu dítěti Heinzovi rovné tři měsíce. Isidor, pocházející z Oděsy, působil před tím jako zubní lékař ve Skandinávii a v Berlíně. Heinz měl tři sestry – Isabellu, Helenu a Ernestinu. Rodina si v Šumperku koupila nejprve dům č.p. 3 v Komenského ulici (Goethestrasse), ale v letech 1922-23 si nechali postavit vlastní dům na ulici Fialova č.p. 6 (Paulinenstrasse).
Narodil se v roce 1872 ve Vizovicích. Roku 1890 odchází s rodiči a sourozenci Moritzem a Mathildou do Šumperka. 1899 se žení s Agnes Marstallingerovou
a konvertuje ke katolické víře. Stane se z něho závodní kontrolor, později mistr pivovaru v Hanušovicích a v roce 1917 se vypracuje až na technického ředitele. Když jeho syn Walter v roce 1929 promoval na právníka, poprvé se otevřela se otázka jeho původu. Mnohem vážnější situace však nastala, když do transportů začali být v roce 1944 zařazováni i míšenci druhého stupně, tedy děti ze smíšených manželství. Tato informace měla pro rodinu fatální následky...
„Nikdo nepochopí, čím nám, vyrostlým v českém prostředí, česky nejen myslícím, ale i česky cítícím lidem byla česká přednáška, české divadlo, česká píseň. Úřadování německé, denní rozkazy a tiskoviny německé, na ubikacích část německy hovořících, to vše jsme denně měli kolem sebe. Proto jsme se na našich českých večerech cítili trochu doma, naše myšlenky zalétávaly k známým místům tak těžce zkoušené země.“
Bruno Sonnenschein přišel do Šumperka z Kyjova a v roce 1907 se zde oženil s Valerií, dcerou obchodníka s vínem – Moritze Schilda. Radost jim přinesli dva synové - v roce 1913 Kurt a o tři roky později Erich.
Bruno Sonnenschein si na Langrově ulici (Lessingstrasse 23), v domě své tchýně Julie Schildové, zřídil provozovnu na výrobnu likérů a později získává i povolení k výrobě sodové vody. V roce 1933 Bruno umírá, je pohřben na hřbitově v Šumperku.
Málokterý kolemjdoucí si cestou z nádraží na ulici 17. listopadu povšimne na domě číslo 8 dochovaných kartuší s monogramem MS. Dům si nechal postavit židovský obchodník Moritz Schild a ještě v roce 1903 nesl přídomek „Dům vína“.